Jsem ten, co ukazuje publiku záda…
Dirigování mne lákalo od dětství stejně jako zpěv a hra na jakýkoli nástroj. Proto jsem, celkem logicky, po přírodovědném gymnáziu vystudoval imunologii. To mi umožnilo nechat si hudbu v kategorii „protože chci“ a ne „protože musím“. To, že jsem se kromě kytary, klavíru, akordeonu a různých forem zpěvu od klasiky po acappella jazz nakonec dostal k tomu dirigování, je velká zásluha té nejlepší party, kterou mám kolem sebe a která se už přes 13 let dobrovolně učí zpaměti písně v těch nejšílenějších jazycích, abych se já dostatečně umělecky vyžil. Za to jim patří můj nehynoucí obdiv a dík.
Když zrovna nemávám rukama, nepíšu notičky nebo na něco nehraji, pracuji jako vědecký pracovník ve farmakologickém výzkumu. Ve zbytcích volného času jsem nejradši s rodinou, rád něco uvařím, jdu si zahrát badminton, něco vyfotím, vyrazím do přírody, zajdu na koncert nebo do divadla, něco si přečtu nebo si jdu zastřílet. V zimě mne najdete na horách a v létě kdekoli, kde je zima.