Publiku ukazuji záda a při výšce 192 cm bráním ve výhledu na to zajímavější, co Antifona nabízí, za což se předem omlouvám.
Dirigování mne lákalo od dětství stejně jako zpěv a hra na jakýkoli nástroj. Proto jsem, celkem logicky, po přírodovědném gymnáziu vystudoval imunologii na přírodovědecké fakultě. To mi umožnilo nechat si hudbu v kategorii „protože chci“ a ne „protože musím“. To, že jsem se kromě kytary, klavíru, akordeonu a různých forem zpěvu od klasiky po acappella jazz nakonec dostal k tomu dirigování, je velká zásluha té nejlepší party, kterou mám kolem sebe a která se už přes 17 let dobrovolně učí zpaměti písně v těch nejšílenějších jazycích, abych se já dostatečně umělecky vyžil. Za to jim patří můj nehynoucí obdiv a dík.
Když zrovna nemávám rukama, nepíšu notičky nebo na něco nehraji, držím se aspoň vzdálně svého řemesla, a i když v laboratoři mne už nenajdete, pracuji v biotechnologické společnosti přibližující možnosti moderní genetiky a genomiky jak lékařům, tak vědcům. V nevelkých zbytcích volného času jsem nejradši s rodinou, rád něco uvařím, vyjedu si na kole do lesa, na lyžích z kopce, jdu si zahrát badminton, něco vyfotím, vyrazím do přírody, zajdu na koncert nebo do divadla nebo si něco přečtu. V zimě mne najdete na horách a v létě kdekoli, kde je zima.